Ve dnech 17.2. – 18.2. se v chorvatském hlavním městě Záhřebu konal jeden z největších podniků na evropském kontinentu a to Zagreb open. Dohromady se na tyto závody přihlásilo kolem 2400 závodníků a náš oddíl vyjelo reprezentovat trio Lukáš Pavelek, Lucie Krömrová a Lenka Krömrová. Hala, ve které se soutěž konala, byla opravdu parádní, velká prostorná, něco ve stylu naší O2 arény. První den byl určen kategorii tzv. nováčků, což jsou všichni, kteří ještě neabsolvovali 10 zápasů. U nás se to týkalo Lucie a Lenky. V disciplíně lightkontakt se Lence moc dařilo a i když to vždy byly nervy a šla vidět nezkušenost na evropské scéně, své první dva zápasy vyhrála a ve finále ji čekala češka, které dlužila porážku z loňské ligy v Praze. Bohužel to nevyšlo a tak si Lucka odnáší první stříbro. Lucka ukázala pěkné zápasy a odnesla si z lightkontaktu stříbrnou medaili.
Pak Čekalo se už jen na Lenku a její kicklight. V této disciplíně to byla pro Lenku úplná premiéra a nebyla tak jistá v kramflecích, což se v boji projevilo. Byl to boj nahoru dolů, který po dvou kolech skončil remízou a tak museli rozhodnout rozhodčí, kdo se jim zdál lepší a vybrali Lenku. Tak jsme si oddechli a Lenka si odnesla své první vítězství v kicklightu. Do druhého zápasu postoupila borka, která svou předešlou soupeřku knockoutovala odskočenou otočkou na hlavu. Jelikož to dnes byly vše kategorie začátečníků, v tomhle případě jsem tomu tak moc nevěřil. Lenka si dávala pozor a jela opatrný zápas, ale soupeřka pomalu sbírala body a to už pak Lenka nedokázala dohnat a prohrála. I tak si odnáší bronz a cenné zkušenosti. Ať už z boje, tak z toho, jak někdy vypadají zahraniční závody. Další den byli na pořadu dne zkušení závodníci v disciplíně kicklight a lightkontakt. Rozhodně nechyběli světové jedničky a každá medaile se dnes rovnala velkému úsilí, píli a schopnostem.Lukáš už málem nemohl dospat. Věděl proč. První start mezi seniory a zároveň první velký závod od zranění.
V disciplíně kicklight Lukášovi do prvního zápasu nenastoupil soupeř a tak šel rovnou do druhého kola, kde na něj čekal místní chorvatský borec. Od pohledu nevypadal nic moc, ale vzhled někdy klame. Ukázal, že je tvrdost mezi seniory o level výše, než u juniorů a Lukáš se musel pěkně otáčet, aby to nakonec byla výhra. Vydřené vítězství a postup do semifinále. Tam ho čekal další chorvatský bijec. Vynikal jednou věcí, nehybností. Ale kupodivu Lukáš nevěděl co s tím. Jakoukoliv akci hned Chorvat vracel tvrdými údery a pomalu si sbíral náskok. A o tvrdosti ani nemusím psát. Tady už to Lukáš neotočil a bohužel se do finále nepodíval. Ale třetí místo se rozhodně počítá. Šlo se na lightkontakt.
Zde ho v prvním kole čekal Ital. Lukáš si chtěl trochu spravit chuť po prohře a pěkně si s Italem hrál. Po asi třiceti sekundách našel na soupeře zbraň a využíval ji. Šlo vidět jak si to užívá a na konci druhého kole se pusa smála spokojeností, když mu zvedali ruku nad hlavu. Malá pauza a hurá do boje o medailové pozice. V této cestě mu stál borec z Rakouska. Dostal varování před jeho rychlými nohami. První kolo bylo více méně vyrovnané, ale na údery jsme získávali převahu. I v druhém kole se dařilo a ještě dvacet sekund před koncem ukazovalo skóre pro nás, ale přišla jedna povedená kombinace, trefa do zátylku dokončená kopem do hlavy a Lukáš šel do počítání a očividně byl otřesen. Skóre se těsně otočilo na stranu soupeře. Ten vycítil příležitost a vrhnul se vším na Lukáše. Celých dvacet sekund Lukáše tlačil a kopal což znamenalo prohru. I to se stává. To bohužel znamenalo vypadnutí před medailovými pozicemi. Celkově jsme tak získali 2 stříbrné a 2 bronzové medaile a tunu zkušeností.
